Rizikové kácení

Jedná se o postupné kácení stromu tak, aby nedošlo k poškození objektů pod, nebo v blízkosti káceného stromu. Kácení probíhá za pomocí systémů odchytových lan a kladek technikou, která vyžaduje zkušenosti a profesionální přístup. Cílem zásahu je postupné odřezávání a bezpečné spouštění odřezaných částí stromu na zem při zachování maximální bezpečnosti. Postupné kácení lze provádět také s využitím plošiny, pokud to podmínky umožňují. Pak je tato práce méně náročná, ale je třeba zohlednit náklady spojené s využitím plošiny.

Technologie kácení

Volné kácení (S-KV)

O volné kácení se jedná v případě, kdy se kácí strom s volným kruhovým prostorem bez překážek o poloměru minimálně 2 násobku výšky káceného stromu ve všech směrech, v opodstatněných případech 1,5 násobek. Technologií volného kácení se postupuje i v případech, kdy dochází ke kácení stromů do průměru kmene 150 mm ve výšce na pařezu, a to bez ohledu na okolní podmínky.

Kácení s přetažením (S-KSP)

Kácení s přetažením se provádí v případech, kdy je pro pokácení stromu k dispozici pouze koridor volného prostoru bez překážek (do vzdálenosti minimálně 2 násobku výšky káceného stromu, v opodstatněných případech až 1,5 násobku), o minimální šířce 2 násobku průměru koruny v dopadové ploše káceného stromu.
Jako kácení s přetažením se označují i případy, kdy překážkami v dopadové vzdálenosti jsou pouze kmeny okolních stromů.
Při kácení s přetažením je obvyklé použití prostředků pro zajištění směru.
Kácení s přetažením nelze provádět v případech významného náklonu kmene jiným směrem než je směr kácení.

Postupné kácení s volnou dopadovou plochou (S-KPV)

Postupné kácení s volnou dopadovou plochou se provádí v případech, kdy je pro pokácení stromu k dispozici dopadový prostor bez poškoditelných překážek o souvislé ploše rovné minimálně 75% průměru koruny, vyjádřené kruhovou výsečí.

Postupné kácení s překážkou v dopadové ploše (S-KPP)

Postupné kácení s překážkou v dopadové ploše se provádí v případech, kdy není pro pokácení stromu dostatečný dopadový prostor a poškoditelné překážky zabírají výseč více než 25 % průměru koruny.

Kácení dřevin – legislativa

Velikost a charakteristika dřevin, k jejichž kácení není třeba povolení

Povolení ke kácení dřevin, za předpokladu, že tyto nejsou součástí významného krajinného prvku [§ 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny], náhradní výsadby (§ 9 odst. 1 zákona) nebo stromořadí, se podle § 8 odst. 3 zákona nevyžaduje.

• pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí
• pro zapojené porosty dřevin, pokud celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 m²
• pro porosty energetických dřevin nebo vánočních stromků zpravidla jednoho druhu, pěstovaných pro dosažení rychlé a vysoké produkce stromků nebo dřevní hmoty a s produkčním cyklem mezi sklizněmi do 10 let
• pro ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území,  evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada nebo zastavěná plocha a nádvoří

Povolení ke kácení

Povolení vydává příslušný státní orgán: obecní, městský úřad nebo dané odbory životního prostředí. Zažádat o něj musí majitel pozemku nebo nájemce se souhlasem majitele.

Žádost o povolení ke kácení dřevin musí obsahovat:

• označení katastrálního území a parcely, na které se dřeviny nachází, stručný popis umístění dřevin a situační zákres
• doložení vlastnického práva či nájemního nebo uživatelského vztahu žadatele k příslušným pozemkům, nelze-li je ověřit v katastru nemovitostí, včetně písemného souhlasu vlastníka pozemku s kácením, není-li žadatelem vlastník pozemku; to neplatí pro žádost o povolení kácení dřevin nebo o závazné stanovisko ke kácení dřevin v souvislosti se záměrem, pro který je zvláštním právním předpisem stanoven účel vyvlastnění
• specifikaci dřevin, které mají být káceny, zejména druhy, popřípadě rody dřevin, jejich počet a obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí; pro kácení zapojených porostů dřevin lze namísto počtu kácených dřevin uvést výměru kácené plochy s uvedením druhového, popřípadě rodového zastoupení dřevin
• zdůvodnění žádosti

Příslušný orgán musí rozhodnout o povolení či zamítnutí žádosti do 90 dnů.

Období, ve kterém se kácení dřevin zpravidla provádí

Kácení dřevin se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu. Obdobím vegetačního klidu se rozumí období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny. Konkrétně toto období však legislativně vymezené není. Obecně je vnímáno jako období mezi 1. 11. a 31. 3.

Výjimka pro kácení bez povolení

Výjimkou je situace, kdy strom prokazatelně a bezprostředně ohrožuje životy a zdraví obyvatel nebo majetek většího rozsahu (například. je vyvrácený a zavěšený v druhé koruně stromu, zjištěný defekt na stromě může bezprostředně selhat). V takovém případě lze strom pokácet ihned, ovšem je nutné strom před pokácením zdokumentovat a do 15 dnů od pokácení uvědomit příslušný státní orgán a splnit tzv. ohlašovací povinnost.

Jedná se o tyto typy stromů:

• strom bezprostředně ohrožující životy a zdraví obyvatel
• strom, jehož pád by způsobil škodu značného rozsahu

Kácení dřevin na lesním pozemku

Nepodléhá povolení. Kácení lesních stromů proto probíhá podle platných lesních a hospodářských plánů a osnov v souladu se zákonem 289/1995 Sb., podle kterého musí být při kácení stromů vždy zachovány funkce lesa a genofond lesních dřevin. Kácení nesmí probíhat libovolně a vykácená místa musí být opět zalesněna.