Rizikové kácení

Jedná se o postupné kácení stromu tak, aby nedošlo k poškození objektů pod nebo v blízkosti tohoto stromu technikou, která vyžaduje zkušenosti a profesionální přístup. Cílem zásahu je postupné odřezávání a bezpečné spouštění odřezaných částí stromu na zem při zachování maximální bezpečnosti. Postupné kácení lze provádět také s využitím plošiny, pokud to podmínky umožňují. Pak je tato práce méně náročná, ale je třeba zohlednit náklady spojené s využitím plošiny.


ZÁSADNÍ ZMĚNY PŘI POVOLENÍ K POKÁCENÍ STROMU

Novela vyhlášky o ochraně dřevin a povolování jejich kácení přináší zásadní změnu v přístupu ke kácení dřevin v soukromých zahradách. Majitel zahrady již nemusí ve správním řízení žádat o povolení pokácet stromy, které se nachází na jeho zahradě další výraznou změnou je větší důraz Ministerstva životního prostředí na ochranu alejí. Vyhláška o ochraně dřevin, na základě které se zpřísňuje ochrana stromořadí a díky které si majitel zahrad může na svém pozemku bez povolení kácet stromy, platí od 15. července 2013, od kdy je zároveň účinná. Vyhláška je zveřejňována ve Sbírce zákonů pod číslem 189/2013 Sb.

  • Vyhláška o ochraně dřevin, na základě které se zpřísňuje ochrana stromořadí a díky které si majitel zahrady bude může na svém pozemku bez povolení kácet stromy, platí od 15. července 2013, od kdy je zároveň účinná. Vyhláškou se provádějí ustanovení § 8 odst. 3 a 5 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
  • Kácení stromů však zpravidla probíhá v zimě, během období vegetačního klidu (od listopadu do března).


Často kladené otázky:

  • Jak je vyhláškou definována zahrada?

    Zahrada je pro potřeby navrhované vyhlášky definována jako pozemek u bytového domu nebo u rodinného domu v zastavěném území obce, který je stavebně oplocený a nepřístupný veřejnosti. Všechny tyto znaky musí zahrada splňovat současně.

    Zahradou je pozemek související se stavebním pozemkem, na kterém je umístěn bytový nebo rodinný dům definovaný podle stavebního zákona. Tuto podmínku tedy nesplňují např. pozemky v zahrádkářských osadách, přestože v nich trvalý pobyt osob není vyloučen. Živý plot, tedy rozhrada tvořená dřevinami, za stavební oplocení považována není.

  • Jak je definováno stromořadí?

    Stromořadí je pro účel vyhlášky definováno jako souvislá řada nejméně deseti stromů s pravidelnými rozestupy. Chybí-li v některém úseku souvislé řady některý strom, pořád se jedná o stromořadí. Za to se naopak nepovažují stromy rostoucí v ovocných sadech a v plantážích dřevin. Povolení je tak potřeba i pro stromy, které tvoří stromořadí, přestože nedosahují obvodu 80 cm

  • Jsem vlastníkem zahrady – co pro mě nová vyhláška znamená?

    Na vlastní zahradě si nově může její majitel bez předchozího povolení obecního úřadu v době vegetačního klidu upravit své vlastní stromy. Výjimkou jsou dřeviny, které jsou součástí významného krajinného prvku, či stromořadí, nebo jsou vyhlášeny jako památný strom.

    Každý majitel zahrady ví, že se kácí v těch případech, kdy je k tomu pádný důvod. A zpravidla v období vegetačního klidu.

  • Je možné kácet dřeviny ve vegetačním období?

    Podle vyhlášky se kácení provádí zpravidla v období vegetačního klidu. To znamená, že kácet v době vegetace (mimo období vegetačního klidu) není zakázáno. Kácením stromů mohou být dotčeny i jiné zájmy chráněné tímto zákonem. To se může týkat např. ochrany ptáků (zákonem je zakázáno úmyslně poškozovat nebo ničit hnízda ptáků, vyrušovat ptáky zejména během rozmnožování a odchovu mláďat) nebo ochrany zvláště chráněných druhů, resp. jejich biotopů



„Novela vyhlášky zpřísňuje ochranu veřejné zeleně. Na pokácení každého jednotlivého stromu v aleji bude potřeba povolení. Stromořadí budou více chráněna. Na druhou stranu musíme respektovat soukromé vlastnictví. Majiteli zahrady nesmí nikdo diktovat, jak se má na svém pozemku ke svému majetku chovat. Novela vyhlášky plně svěřuje péči o soukromou zahradu do rukou majitele.“



Převzato z: http://www.mzp.cz/cz/index