Bezpečnostní vazby

Problematika instalace bezpečnostních vazeb tvoří nedílnou složku moderní arboristiky. Jedná se o jednu ze základních možností stabilizace korun s defektními typy větvení a stromů s infikovanými kmeny či přerostlými sekundárními korunami. Bezpečnostní vazby pomáhají významně prodloužit dobu dožití stromů, u nichž bychom jinak museli sáhnout k radikálním obvodovým redukcím a často i k jejich odstranění.Prvotním úkolem bezpečnostních vazeb instalovaných v korunách stromů je preventivní opatření s cílem zajištění provozní bezpečnosti stromů tak, aby bylo dosaženo jejich odolnosti proti zlomu a proti vyvrácení. Před samotným zásahem je třeba provést analýzu stavu stromu, vyhodnotit možnost statického selhání, určit míru a způsob zásahu, který bude pro strom představovat minimální destrukci a zároveň mu poskytne dostatečný efekt z hlediska stabilizace. Bezpečností vazby nejsou instalovány v rozlomených korunách či jejich kosterních částech se snahou jejich napravení či zachování, ale především pro prevenci a minimalizaci možnosti statického selhání.

Při rozhodování o založení vazby je třeba zhodnotit několik hledisek:

  • taxon stromu a jeho vlastnosti
  • aktuální zdravotní stav stromu
  • nutnost zajištění provozní bezpečnosti stromu
  • ekonomické hledisko
  • následná péče o strom

Stromy, u kterých je třeba zvážit potřebu založení vazby z důvodu bezpečnosti:

  • stromy s podélnou trhlinou ve kmeni až k místu větvení
  • stromy s otevřenou dutinou v místě hlavního větvení
  • zdravé, nepoškozené stromy se staticky nebezpečným tlakovým větvením
  • stromy s mechanicky poškozenými větvemi v koruně
  • infikované stromy s výskytem plodnic dřevokazných hub
  • stromy s přerostlými sekundárními větvemi


V současné době se používají dva základní typy vazeb:

  • Vazby statické
     Tento typ vazeb zahrnuje nejčastěji vazby vrtané, nebo vazby podkladnicové. Základními používanými materiály při instalaci těchto typů jsou ocelová (nově i syntetická statická) lana. Účelem výše uvedených vazeb je pevné spojení jištěných větví bez umožnění jejich pohybu. Za velkou výhodu lze považovat fakt, že vazby statické lze instalovat jako vazby předepjaté –v podstatě hovoříme o základním typu instalace. Vazby statické se z pravidla instalují cca ve spodní třetině, max. polovině koruny (měřeno od defektu. Mezi nevýhody tohoto typu vazeb řadíme především značné riziko zarůstání (převážně u vazeb podkladnicových) a fakt, že při dlouhodobém umístění se strom na vazbě stává “závislým” - ztrácí adaptaci na přítomnost defektu.

  • Vazby dynamické
    Jedná se o relativně moderní typ vazeb, který je v současné době považován za technologicky nejpokročilejší a tudíž i nejvíce využívaný. V České republice se začal masivně instalovat po roce 1995. Základními bezpečnostními prvky jsou lana z celé řady syntetických materiálů (polyester, polyamid, polypropylen), vyznačujících se velkou dynamikou, která je u některých systémů dále zvyšovaná instalací speciálních prvků - tzv. šok-absorbérů (tlumičů rázu). Značným rozdílem je možnost instalace do vrchních partií koruny (standardně nad polovinu výšky koruny), kde jejich funkce spočívá v zachycení extrémních výkyvů, event. při zachycení jištěných větví v případě jejich selhání. Za zásadní výhodu lze uvést fakt, že se jedná o nedestruktivní typ vazeb, u nichž nedochází k dlouhodobému omezování a ovlivňování růstových možností a potřeb korun stromů. Na druhou stranu je potřeba vzít v potaz, že dynamické materiály poměrně rychle degradují pod vlivem UV záření. Uvádí se, že dynamické vazby ztrácejí ročně 3% ze své nosnosti. Na základě výše uvedeného doporučujeme dynamické vazby vyměňovat v intervalu mezi 6 a 12 lety v závislosti na využitém materiálu.


Typy vazeb, které provádíme:

Systém vazeb “COBRA”

Jedná se o nedestruktivní způsob vazby, který je v současné době považován za technologicky nejpokročilejší a tudíž i nejvíce využívaný. Elasticitu vazeb lze zvyšovat pomocí gumových válců, sloužících jako tlumiče rázu. Odolnost vazby je podpořena antiabrazivním krytem, který je odolný proti tření a chrání lano i kůru stromu před prodřením a dalšími nežádoucími vlivy prostředí. Výhodou systému je i jeho schopnost přizpůsobit se automaticky zvětšujícímu se průměru stromu. Maximální doba instalace vázání by neměla přesáhnout z hlediska jeho opotřebení dobu 10 let.

Vyrábí se v několika variantách dle nosnosti:

  • Cobra mini - nosnost 0,6 tuny, používány hlavně pro korekci růstu mladých stromů.
  • Cobra standard - s nosností 2,2 tuny, větve do průměru 60 cm v místě větvení.
  • Cobra plus - nosnost 4,4 tuny, větve silnější než 60 cm v průměru

Kombinované systémy vazeb Florapas a Arco

Jde o systém používající kombinaci dvojitého polyesterového obvodného popruhu a polypropylénového dutého lana. Kmenový obvodový pás lze jednoduše upevnit i na holém kmeni nebo větvi a zároveň napomáhá šetrnému ukotvení větví. Pásy mohou být kolem obvodu větví upevněny přesně na míru, neboť díky polypropylénovému lanu je zajištěna dostatečná pružnost při pohybech větví ve větru.

Vazby bezpečnostními popruhy

Koruna stromu je vázána pomocí polyesterových popruhů spojených speciální sponou, často kombinovaných s ocelovým lanem. Povrch popruhů je chráněn před vlivy UV-záření. Podle výrobce však ztrácí popruhy v průběhu času své mechanické vlastnosti, a proto je maximální doporučená doba setrvání instalace na stromě 15 let.

Vazby dvojitým popruhem - “Systém Osnabrück”

Kombinace polyesterových popruhů instalovaných okolo zajišťovaných částí korun a obvyklých ocelových lan, sloužících k jejich vzájemnému spojení. Popruhy jsou složeny ze záchytného popruhu a menšího popruhu fixačního, připevněného k popruhu záchytnému. Záchytný popruh slouží k obejmutí kmene nebo větve a eliminuje nebezpečí odírání kůry. Při pravidelné kontrole vazeb lze jejich jednoduchou úpravou přizpůsobit vazbu přirozenému přírustu stromu. Vázání je velmi odolné vůči všem vnějším vlivům a zároveň není v koruně stromu téměř viditelné. Tento typ vázání je však poměrně drahý a není často využívaný.

Podpěrné konstrukce

Jsou dnes již málo využívány. Existují však situace, kdy není možno korunu stromu stabilizovat tak, že poškozené větve spojíme s větvemi stabilními.